Môj otec bol námorník, strojý inžinier vojnového námorníctva. Už od detstkých rokov som býval v rôznych prístavoch Severného mora a musel som sa učiť po ahglicky. Keď som bol trinásťročný... Autor: Léonce Peillard
Co mám říkat? Na mně přece nezáleží. Jinak je pravda, že jsem Antonio Negri a že v mém živote hrála Adrianka svou úlohu. Copak já. Adrianka na to byla hůře. Ale nejhůř na tom byl její táta. Ten by mohl mluvit, jenže myslím, že toho o sobě moc nenapovídá... Autor: Kamil Bednář
Byl říjnový večer. Z baňaté věže vesnického bílého kostela zachraptěla osmá; třaslavé údery její vznášely se nad Borkem, rozlehlou, aspoň stočíselnou obcí se zámečkem a dvorem, chvěly se nad holými, plným měsícem ozářenými poli a lučinami, jejichž travička zářila těžkou rosou, a skomírajíce zapadaly do černých lesů, jež po stráních lemují borecký dol.... Autor: Karel V. Rais
Malá knižôčka . naozaj len libello - ktorá po čase dostala názov Život Donateho, v rozsiahlom a mohutnom diele Boccacciovom nemá malý význam. Autor: Giovanni Boccaccio
Nad Albi zuří bouře. Zatímco burácí hrom a otřásá s praskotem ovzduší, v starém paláci Boscu, přistaveném k bývalé strážní věži v městských hradbách, se svíjí v porodních bolestech hraběnka Adéla de Toulouse-Lautrec-Monfa. Oné noci na 24. listopad 1864 vypukla náhle bouře - prudká podzimní bouře. S temné oblohy se řítí záplavy. Nad sřechami se křižují blesky a osvětlují zesinalým svitem cihlové domy červeného města..... Autor: Henri Perruchot
Věnovati knihu čtenářům je zaisté trochu nezvyklý způsob a jsem si vědom,že se mi může vykládat i ve zlém,jako bych si chtěl čtenářskou přízeň zajistit i takovým nějakým chytráctvím.Nevím však opravdu,jak jinak osvědčiti vděčnost za zcela vyjímečnou účast,kterou mi projevili čtenáři Cirkusu Humberto. Autor: Eduard Bass
Hrdina románu Sergej Lagunov prežíva svoje detstvo a mladosť v období budovania Sovietskeho sväzu. Zažíva so svojím otcom radosť z prvej orby traktorom na prvých kolchozných poliach... Autor: Arkadij Pervencev
Senior Ján Ponicenus-Ponický, duchovný evanjelickej cirkvi v Čachticiach, neúnavný slova božieho kazateľ, v neskorý marcový večer roku 1610 opúšťal čeladinec celý rozrušený. Turci vraj zase vtrhávajú z južných do horných krajov na lup. Nie na pašov rozkaz, len tak na vlastnú päsť, bez vedomia vezírov, ktorí sa usilujú aspoň očistom zachovať prímerie, uzavreté po Mohamedovej smrti pri ústí Žitavy... Autor: Jožo Nižnánsky
Itália! Večná túžba skrehnutých duší severa, v ktoromže konci načrieť do minulosti, kde začínať, aby som tepložiarny tón tvojho obrazu pekne vmaľoval do našich oblôčkov, ľadom pokrytých... Autor: Milan Th. Mitrovský
V tmavej hladine sa jasne odrážala jej silueta. Chvela sa, klembala, akoby dýchala. Tak stáli proti sebe dve rovnaké srnky: jedna rozochvená vo vode a druhá nehybná na brehu. Autor : Eduard Šim
Při své první cestě do Paříže se svérázná studentka francouštiny a francouzské historie řízením osudu propadá do 17. století, do Francie doby vlády Ludvíka XIV. Poznává zde však kromě nádhery vysněného života staré pařížské aristokracie a záře obdivovaného krále Slunce také mrazivou temnotu dávné minulosti. Hrdinka se v drsném prostředí mocenských bojů a konfliktů mezi katolíky a protestanty zaplétá do problémů staré šlechtické rodiny, která jí poskytne pomoc a přístřeší, a je tak stržena vírem událostí .
Tmavá masa stotiny sa samočinne, návykom, ktorý robí všetky povely zbytočnými, obrátila v štvorstupe doprava. Spúšťal sa smutný, chladný súmrak popretínaný dlhými vlhkými čiarami. Autor : Pierre Benoit
Dvadsiateho piateho mája zašiel Arthur Surbonadier, ktorý sa v skutočnosti volal Arthur Simes, navštíviť svojho strýka Jacoba Sainta... Autor: Ngaio Marshová
